Dráha s délkou 1000 m byla postavena za první republiky v roce 1922. Při dráze byly postaveny stáje se 120 boxy pro závodní koně. Konaly se tu populární závody chrtů a koní, později sloužila také pro motocykly a automobily.

V roce 1925 se zde konaly vůbec první plochodrážní závody – motocyklové a automobilové podniky, které se zde začaly prosazovat na úkor klusáckých a chrtích závodů. S obnovou dráhy se začalo teprve na konci šedesátých let, kdy iniciátorem byla továrna Jawa.

Plochá dráha sem znovu zavítala ještě v předválečné éře, ale na špičkové úrovni se zde závodilo především od konce čtyřicátých let. Pořádaly se zde obvykle jeden až dva závody ročně a některé byly dokonce součástí mistrovství Československa jednotlivců.

Na sklonku padesátých let navíc klub disponoval i solidní jezdeckou základnou, a tak si dokonce udělal čtyřsetmetrovou dráhu uvnitř dlouhého oválu. Vyvrcholením této etapy byly dva závody kvalifikace mistrovství Evropy, které se tak mohli zúčastnit i naši jezdci (1960 a 61).

Obnova dráhy byla v roce 1970 ve spolupráci s továrnou Jawa.

První závod MS se v Mariánských Lázních odjel v roce 1972. Důvěra ze strany FIM byla odměněna přidělením finále MS v roce 1976, teprve druhého v naší plochodrážní historii. To vstoupilo do historie jednak návratem našich jezdců do světové elity, ale hlavně triumfem nových čtyřventilových strojů Jawa. Ve druhé polovině sedmdesátých let vedle pořádání závodů se klub zaměřoval také na existenci jezdeckého týmu a na účast v lize, později se mariánskolázeňští jezdci objevovali už jen sporadicky.

Mariánské Lázně se záhy zařadily mezi pořadatelskou špičku této plochodrážní disciplíny, nejen kvalitou dráhy, ale i vzornou organizací závodů. Dvakrát ovál hostil též závod mistrovství Evropy. S kilometrovým oválem přišly zlaté časy. Mariánské Lázně patřily mezi stadiony, kde se jezdilo finále MS v minimálně tříletých intervalech. To vše trvalo do roku 2001. Od té doby lázeňská plochá dráha stagnovala a světové závody se vrátily v roce 2007 v podobě čtvrtfinále MS.